Podlahové vytápění

Podlahové vytápění

Co je to topná podkladová vrstva

Je to podkladová vrstva na bázi cementu, hydraulických pojiv nebo anhydritu, kterou procházejí po její tloušťce trubky, ve kterých proudí médium schopné zahřívat prostory skrze podlahu namísto radiátorů nebo jiných vnějších systémů.

Trubky, instalované různými metodami podle výrobce systému, jsou napojeny na topné zařízení tak, aby optimalizovaly rozvod tepla podle použití, uspořádání a expozice místností. Výhodnost topné podkladové vrstvy vzhledem k jiným topným systémům spočívá ve skutečnosti, že topná podkladová vrstva používá médium o relativně nízké teplotě (max. 35 – 40°C), s teplotou na položeném povrchu nepřesahující 27°C a dovoluje tak dobrou úspornost provozu společně s optimálním rozložením tepla.

Typické schéma vyhřívané podlahy

1. Nosná konstrukce
2. Hydraulická nebo elektrická zařízení
3. Regulující vrstva obsahující zařízení
4. Clona nebo parozábrana
5. Panely tepelné izolace
6. Film parozábrany začleněný na povrchu panelů
7. Trubky topného zařízení
8. Topná podkladová vrstva obsahující trubky topení (o tloušťce alespoň 3cm nad trubkami)
9. Dřevěná podlaha
10. Obvodový pružná spára
11. Ochranná lišta připevněná na stěně
12. Stěna
13. Mechanický zámek mezi panely

Kladení dřevěné podlahy

Dřevěné podlahy jsou principiálně vhodné pro kladení na topné podkladové vrstvy, pokud jsou složeny z prvků o malých rozměrech a ze stabilních druhů dřeva. To kvůli tomu, aby se omezila šířka trhlin, které se mohou v průběhu času tvořit mezi prvky dřevěné podlahy. Hodnoty tepelné izolace dřevěné podlahy závisejí na tloušťce dřeva, způsobu pokládání a menší měrou na druhu dřeva. Za normálních okolností se doporučují pouze zcela lepené podlahy a některé typy plovoucích podlah. Použitá lepidla si musí uchovat v průběhu času dostatečnou plasticitu schopnou umožňovat pohyby parketu (ve srovnání s parkety položenými na nevyhřívaných podkladových vrstvách v tomto případě silnější) a musí být specifickým způsobem vhodné pro kladení na topné podkladové vrstvy, podle druhu podkladové vrstvy: cementová, s rychle nebo velmi rychle schnoucími hydraulickými pojivy nebo anhydritem.

Tepelný odpor podlahy

Aby se docílilo dostatečné sdílení tepla do vytápěných prostor a aby se nepromrhala úspornost provozu, kterou systém podlahového topení předpokládá, a aby se udržela co možná nejnižší teplota topného média, nesmí tepelný odpor vrstvy nad trubkami, případnými vrstvami zvukové izolace a dřevěné podlahy překročit 0,180 m2K/W, neuvádí-li pokyny výrobce topného zařízení jinak.

Průměrný tepelný odpor parketu

Stav podkladové vrstvy

Podkladová vrstva musí být zhotovena podle pokynů výrobce topného systému tak, aby se docílily nejlepší vlastnosti kompaktnosti a tepelné vodivosti. Musí v maximální míře splňovat všechny požadavky, které byly stanoveny pro podkladové vrstvy (viz bod 5.1), protože se nedoporučují větší zásahy jako konsolidace, vyhlazování, urovnávání, atd. Je naprosto nezbytná přítomnost clony nebo parozábrany mezi regulující vrstvou obsahující zařízení a tepelně izolační vrstvou (viz obrázek na str. 49). Trubky pro topné médium musí být pokryty vrstvou alespoň 30 mm, aby se umožnilo rovnoměrné e nekoncentrované šíření tepla. Nedostatečná tloušťka podkladové vrstvy nebo trubky příliš blízko u povrchu přenášejí příliš koncentrované teplo, které podporuje tvorbu trhlin v parketu. Musí být provedena dilatační spára na obvodu a u prahů dveří mezi různými místnostmi, aby se nebránilo tepelné dilataci podkladové vrstvy. Během zhotovování podkladové vrstvy je vhodné označit některé polohy, ve kterých bude možné provádět kontrolní měření obsahu vlhkosti, aniž bychom se vystavovali riziku (nenapravitelného !) poškození topného zařízení.

Podmínky pro kladení

Po ověření všech požadavků, které se předpokládají pro kladení dřevěných podlah, nesmí maximální přípustná vlhkost, stanovená karbidovým vlhkoměrem, překročit hodnoty:

• podkladové vrstvy cementové nebo s hydraulickými pojivy: 1,7 %
• anhydritové podkladové vrstvy : 0,2 %

Aby se toho docílilo, je třeba po dostatečném zrání podkladové vrstvy, závislém na jejím složení, provést její zahřívání podle výše uvedeného schématu. Postupné uvádění do provozu topného zařízení má za funkci stabilizovat podkladovou vrstvu, pomalu v ní odbourávat případná pnutí a uvést ji do stavu vysušení, který odpovídá rovnováze s klimatickými podmínkami prostředí, ve kterých se bude jednou nacházet za provozu, aby nemohla propouštět vlhkost do parketu.

Objednavatel nebo vedoucí pracovník musí kladeči dřevěné podlahy potvrdit a zaručit následující podmínky

• existence clony nebo parozábrany mezi regulující vrstvou a vrstvou tepelné izolace
• minimální tloušťka podkladové vrstvy 6 cm, z toho alespoň 3 cm nad trubkami
• minimální doba zrání podkladové vrstvy před zprovozněním topného zařízení musí být alespoň:
• cementové podkladové vrstvy: 21 dnů
• anhydritové podkladové vrstvy: 7 dnů
• rychle a velmi rychle schnoucí cementové podkladové vrstvy: 3-4 dny (podle pokynů příslušnýc výrobců)
• topení bylo uvedeno do provozu tak, že se pomalu zvyšovala teplota média asi o 10°C denně, až po dosažení maximální teploty 50°C
• maximální provozní teplota média byla udržována alespoň po dobu 10 po sobě následujících dnů a místnosti byly odpovídajícím způsobem větrány
• proces chlazení proběhl tak, že se teplota média postupně snižovala o 10°C až do stavu asi +20°C.

Topné zařízení musí být zhruba 5 dnů před kladením parketu vypnuto a povrchová teplota podkladové vrstvy musí tedy být v okamžiku kladení asi 15-20°C při maximální relativní vlhkosti místností 60 %.

Kladení s lepením

Za normálních okolností není u topných podkladových vrstev povoleno provádět vyhlazování, obecné konsolidace a povrchové impregnace. Pouze v případě omezených nepravidelností a po předchozím pečlivém ověření situace jsou povoleny úpravy s použitím vhodných produktů a při předpokládaných provozních podmínkách. Vždy se doporučuje nanesení vhodné apretury (primeru), aby se zlepšila přilnavost použitých lepidel. Lepení musí být provedeno na celém povrchu, musí se zabránit prázdným zónám nebo částečně slepenému parketu a obzvláštní pozornost je nutno věnovat tomu, aby se vzájemně neslepily boky parketových prvků. Tato péče je důležitá, aby se omezilo riziko viditelných nepravidelných trhlin a částečného oddělení jednotlivých prvků. Při kladení pomocí lepidel ve vodní disperzi je nutno dát přednost lepidlům s nízkým obsahem vody, aby se omezily případné deformace prvků parketu a je nutno dodržovat pokyny výrobce dřevěných prvků. Po kladení lepením a po době, kterou si lepidlo vyžaduje pro rozvinutí vlastního tuhnutí, se před zahájením vyhlazování doporučuje uvést topení znovu na několik dní do provozu. Toto má za účel umožnit sednutí podlahy a její stabilizaci před štukováním a natíráním, čímž se omezí případná tvorba trhlin během provozu. Po položení a konečné úpravě podlahy a před jejím předáním je nutno zaručit klimatické podmínky 15-20°C a relativní vlhkost vzduchu nižší než 60 %.

Kladení plovoucí podlahy

Provádí se jako na nevyhřívané podkladové vrstvě. Při vyhodnocování celkového tepelného odporu se bere v úvahu tepelný odpor zvukově izolační vrstvy expandovaného materiálu (o tloušťce asi 2,5 mm), která se klade pod podlahu. U prahů dveří mezi jednotlivými místnostmi se vždy klade dilatační spoj, který se pokrývá vhodným ochranným profilem.
Poznámka: pro kladení plovoucích podlah dodržujte pozorně pokyny výrobce.

Teplota a ochranná opatření

Z důvodů rozměrové stálosti a komfortu nesmí teplota vyhřívané podlahy překročit 26-27°C a klimatické poměry místností se musí pohybovat v rozmezí mezi 45% a 60 % relativní vlhkosti. Aby se omezila tvorba trhlin parketu, je vhodné se vyvarovat položení koberců nebo jiných tepelně izolujících materiálů. Pro zaručení udržení dostatečné rovnováhy obsahu vlhkosti ve dřevě je obzvláště důležité zachovávat přiměřenou relativní vlhkost vzduchu (45-60%), aby se tak předešlo případným smršťováním v důsledku vysušení, s tvorbou trhlin o to širších, čím širší jsou podlahové prvky a čím menší je rozměrová stálost vybraného druhu dřeva.